Jako úspěšné období pro Českou stranu národně sociální (ČSNS) označil v prosincovém bilancování končící rok 2022 její předseda Michal Klusáček. Jak sám řekl, strana se po letech vleklých sporů ocitla na startovní čáře – v bodě nula – a snaží se o restart.

Kdekoli ČSNS v letošních zářijových komunálních volbách kandidovala samostatně, uspěla. »Máme patnáct zastupitelů v pěti městech a obcích – Střížovice, Všestudy, Spálené Poříčí, Borovany a Oslavany. Kde jsme šli sami, tam jsme se dostali, kde s někým, tam jsme neuspěli,« zhodnotil Klusáček, který má radost především z toho, že národní socialisté získali post starosty ve Střížovicích v Plzeňském kraji, kde obdrželi 70 procent hlasů.

Ve Všestudech na Chomutovsku ale strana o starostu naopak přišla. »Jeden místní subjekt sehrál šachovou partii, když zaregistroval dvě kandidátky se stejným jménem, jednu psanou velkým písmenem, druhou pak malým. Podali jsme stížnost, ale marně. I když ČSNS získala nejvíce hlasů, po rozpočítání jsme přišli o většinu,« zmínil paradoxní situaci Klusáček. Národní socialisté obdrželi 45,46 % hlasů, kandidátka PRO VŠESTUDY 38,06 % hlasu a Pro Všestudy pak 16,46 procenta. V sedmičlenném zastupitelstvu má ČSNS tři mandáty, oba stejnojmenné subjekty dohromady čtyři. »Považuji to zpětně za velmi matoucí pro voliče,« připojil Klusáček.

Národní socialista Jaroslav Král je nově členem výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy pro legislativu, veřejnou správu a transparentnost. Navrhla ho SPD, s níž má ČSNS momentálně nejužší vazby. »Ale není to tak, že bychom se chtěli sloučit nebo splynout. Jsme autonomní, za námi je historická tradice a máme i jiný pohled na určité věci. Chceme vystoupit z EU, což oni prosazují také, ale zároveň chceme odejít z NATO, což SPD neříká úplně nahlas,« uvedl šéf ČSNS.

Jeho strana momentálně řeší i administrativu, jež není úplně v pořádku po více než dvou a půl letech trvání soudního sporu (2019–2021), který vedl Klusáček s Vladimírem Svobodou. Ten se po neúspěchu při volbě šéfa strany v roce 2012 samozvaně prohlásil za předsedu ČSNS. »Roku 2019 zašel na ministerstvo vnitra s papírem, že se uskutečnil sjezd strany – který se samozřejmě neuskutečnil – a že na něm byl zvolen předsedou, navíc bylo změněno sídlo strany. Papír byl formálně správně a ministerstvo vnitra nezkoumá pravost dokumentů, které jsou k němu doručené. A tak tam vše zapsali, a místo toho, aby mě kontaktovali, protože předtím jsem s nimi jednal právě já, začali veškerou korespondenci posílat na jinou adresu. My jsme se tak všechno dozvěděli až dva měsíce poté, co to bylo zapsané, a už nebylo možné vést jednání přímo s ministerstvem vnitra, ale jen soudní cestou,« popsal Klusáček.

Národní socialisté mají jasné stanovisko i pro nadcházející prezidentské volby, kde se o nejvyšší ústavní křeslo v zemi utká po dosluhujícím Miloši Zemanovi devět kandidátů. »Zvažovali jsme podpořit paní Vitáskovou, ale ta se nakonec rozhodla nejít do voleb. Podpoříme tak Jaroslava Baštu, který je pro nás pro první kolo jediný akceptovatelný, i když stále platí, že kandidátů je hodně, ale že by byl mezi nimi vysloveně státník, to ne. Doba je asi už taková, že generuje zvláštní lidi,« uvedl šéf národních socialistů.

Do druhého kola by tradiční vlastenecká strana zvažovala podporu Andreje Babiše. »Pokud bude varianta Pavel versus Babiš, je to jasné, protože pan Pavel není český, ale americký kandidát. A potom tam figuruje ještě paní Nerudová, což také není kandidátka, která by vzešla z lidu, ačkoli se tak navenek tváří. Kdo za ní ale stojí a kdo jí buduje PR, je nejasné,« připojil Klusáček.

Národní socialisty nenechává v klidu ani mezinárodně politická situace současnosti. „V čem tkví nebezpečí? Že USA hrají vabank, stejně tak Rusko hraje vabank. Jde o to, jestli tu zůstane dalších 25 až 30 let unipolární systém, který chtějí Spojené státy za každou cenu ubránit, i s tou konkurencí v Číně, a nebo vznikne mnohopolární svět s centry v USA a přípojkem podobě Velké Británie, a dalšími centry v Číně a v Rusku,“ dodal Klusáček.

ČSNS je jedna z nejstarších a historicky nejvýznamnějších politických stran u nás. Za doby první republiky v ní působila řada významných jmen historie samostatného státu. Václav Klofáč, Edvard Beneš, Milada Horáková, Františka Zemínová nebo Františka Plamínková patří mezi významné osobnosti, které spoluutvářely naše dějiny.